Jezero Most se po šesti letech od napuštění otevře veřejnosti
Zdroj: idnes.cz
Po šesti letech od svého úplného napuštění se jezero Most konečně otevře veřejnosti. Dojde k tomu v sobotu 12. září. Žádné velké oslavy ale kvůli nevyzpytatelné situaci kolem epidemie koronaviru vedení města Mostu nechystá.
„Slavnostní otevření jezera proběhne, ale bude to zřejmě jen v komorní atmosféře,“ uvedl mostecký primátor Jan Paparega (ProMOST).
Původně radnice počítala s tím, že jezero, které vzniklo zatopením bývalého hnědouhelného lomu Ležáky na místě starého města Most, slavnostně zpřístupní v rámci velkolepých Mosteckých slavností. Ani ty se však letos konat nebudou.
V minulých dnech ještě město zhruba za 1,5 milionu korun dokončilo stavební práce na dětském hřišti v lokalitě budoucích pláží. V rámci lokality oddychové pobřežní zóny, kterou tvoří pláže i plovoucí mola, vznikly i převlékárny na plážích, plocha se stoly pro stolní tenis i tři hřiště na plážový volejbal.
Většina peněz na vybudování celého zázemí však pochází z takzvaných ekomiliard, které vláda vyčlenila na zahlazování stop po těžbě uhlí.
Původní plány o zpřístupnění jezera veřejnosti počítaly už s rokem 2017. Kvůli nečekaným komplikacím s podložím a delšímu termínu zhotovení veřejných zakázek došlo ale několikrát k posunutí konečného termínu.
Stavbaři například při stavbě inženýrských sítí a obslužné komunikace narazili na mokřad. Časový skluz nabralo i budování plovoucích mol a dalších plovoucích částí za 80 milionů korun, které nyní tvoří zázemí pro integrovaný záchranný systém.
„Posunutí termínu má i své pozitivum – všechno bude kompletně hotové. Nebude to tedy takové jako kdysi na Miladě u Ústí,“ okomentoval před časem prodlužování termínu zpřístupnění jezera mostecký primátor.
Právě kvůli neopakování situace jako u jezera Milada u Ústí nad Labem, které vzniklo také zatopením hnědouhelného lomu a které se veřejnosti otevřelo již v roce 2015, ale odpovídající zázemí mu zatím chybí a doplňuje se až během plného provozu, nechtěl Most příměstský areál otevřít již dříve.
Dokončovací práce na celém areálu budou pokračovat ještě v průběhu následujících měsíců. Kompletně hotovo má být až příští rok před zahájením letní sezony.
Již teď však jezero čelí i útoku vandalů. Naposledy podle vyjádření magistrátu zajeli vozem až k pláži a bezúspěšně se z vody pokusili vytáhnout ocelové pontonové plavidlo, které slouží pro instalaci plovoucích mol. Při pokusu o krádež způsobili na mole a jeho ukotvení předběžně škodu kolem 50 tisíc korun.
„V místě už je zvýšený bezpečnostní dohled. Věříme, že při odhalování pachatelů pomohou i záběry z kamer,“ doplnil Paparega.
Největší jezero v kraji s rozlohou 311 hektarů však trápí poslední roky kvůli suchému a horkému počasí i zvýšený odpar vody. Jezero totiž nemá přirozený přítok, ale ani odtok a výška jeho hladiny je tak závislá pouze na přírodních srážkách či na dopouštění vodou pomocí přivaděče z Nechranické přehrady.
Už za rok by ale tento problém mohlo vyřešit přečerpávání přečištěné vody ze dna nedalekého velkolomu Bílina. A to díky obří kořenové čistírně u Mariánských Radčic, kterou před měsícem zprovoznil Státní podnik Palivový kombinát Ústí (PKÚ), který je zároveň správcem celého území jezera Most.
„Nyní budou odborníci odebírat pravidelně vzorky, aby zjistili, zda rostliny a příroda pracují tak, jak mají, a že z areálu odtéká voda v požadované kvalitě. Pokud budeme chtít vodu přečerpávat i do jezera, které je bezodtokové, je nutné, aby voda splňovala ta nejpřísnější kritéria,“ řekl při nedávném slavnostním otevření největší přírodní čistírny důlních vod v Evropě Miroslav Seidl, vedoucí střediska Kohinoor, pod které čistička spadá.
Nedořešená zůstává otázka k vypořádání pozemků u jezera, které vlastní, stejně jako u ústecké Milady, stát. Vláda musí rozhodnout, komu budou jezera definitivně patřit. Převod tak velkého nově vzniklého území stát nikdy neřešil a český právní řád není na podobné situace připravený. Při bezúplatném převodu městům hrozí porušení zákona kvůli tzv. nedovolené podpoře.
Jezero Most
Vzniklo rekultivací zbytkové jámy dolu Ležáky, v němž skončila těžba hnědého uhlí v roce 1999, na místě starého města Most.
Napouštění vodou začalo v roce 2008, ukončeno bylo v roce 2014. Má rozlohu 311 hektarů, na délku měří 2,5 kilometru, maximální hloubka je 75 metrů.
V posledních letech se jezero stalo významným zimovištěm ptáků, kterých tu ornitologové napočítali už více než 20 druhů.
Celé území spravuje státní podnik Palivový kombinát Ústí.
Na Miladě jsou plovoucí mola
Šestnáct plovoucích ekomol pro hnízdění a odpočívání ptáků rozmístil podél jižního břehu jezera Milada nedaleko Ústí nad Labem státní podnik Palivový kombinát Ústí (PKÚ), který je správcem území, jež vzniklo zatopením bývalého hnědouhelného lomu.
Osm „ohrádek“ s plůtky a boudičkami doplněných rákosem je určeno pro klidné hnízdění rybáků, čtyři pro kachny a další druhy ptáků. Zbylé čtyři jsou zatím dočasně k vidění na vodní hladině u jižní pláže, odkud budou později převezeny k definitivnímu umístění na jezeře. Nových plovoucích mol v podobě desek se u všech čtyřech pláží dočkali i návštěvníci jezera. Primárně slouží pro odpočinek dálkových plavců a k potápění.
„Plovoucí a příbřežní mola i ekomola vznikla v rámci projektu Rekreační území východ, ve kterém se také budují elektrické přípojky k jezeru. Žádáme návštěvníky jezera, aby na ekomola nevstupovali, co nejméně se k nim přibližovali a nerušili tak hnízdění ptáků,“ uvedl ředitel PKÚ Walter Fiedler. (men)
Další
novinky
Tubus plný vápence. Prošli jsme absorbér odsíření ve Chvaleticích
Jednoduchou chemickou rovnici vzniku sádrovce si řada z nás pamatuje ještě ze střední školy. Málokdo však tuší, že jde zároveň o princip, na jakém pracuje odsíření v uhelných elektrárnách. A úplně největším tajemstvím je, jak vypadá tento proces v praxi. Číst více
Znáte energosádrovec? Ekologickou stavební hmotu z Česka chtějí až v Africe
Víte, co spojuje rodinný dům s uhelnou elektrárnou? Kromě elektroměru a elektrického vedení jsou to i konstrukční prvky. Cihly, sádrokartony a veškeré betony totiž dnes obsahují takzvaný popílek a energosádrovec, vedlejší produkty uhelné energetiky. Tyto zbytky z výroby energie zlevňují, zkvalitňují a také „ozeleňují“ celou stavbu. Číst více