Zelená hra se strachem? Zaveďme videorozhodčího!

Blog

„Pravda je, že řada ekologických otázek, za něž jsme minulých deset let bojovali, je prakticky vyřešena. Naše strategie však bez ohledu na to i nadále vychází z předpokladu, že 'všechno jde k čertu'.“ Citaci norské pobočky Greenpeace bude 19. března přesně 20 let. A čeští aktivisté slaví toto výročí stylově – dezinformační kampaní.

Veřejná výzva Hnutí DUHA a Greenpeace s názvem „Čisté ovzduší bez výjimek“ musí nezaujatého čtenáře zákonitě vyděsit. Zatímco však laik žasne, odborník už se ničemu nediví, protože materiál jen rozvíjí osvědčené zelené argumentační schéma: kvůli znečištění v ČR každoročně předčasně umírají tisíce lidí a můžou za to uhelné elektrárny, které vyrábějí elektřinu na vývoz, a jejich majitelé tak bohatnou na úkor zdraví obyvatel. Nové evropské emisní limity jsou sice mírnější než ty čínské, ale zlí uhlobaroni je stejně odmítnou dodržovat. Třikrát hanba!

Ve sportu je dnes velkým hitem tzv. videorozhodčí, který prostřednictvím zpomalených záběrů z několika pohledů dokáže přezkoumat konkrétní situaci a případně přehodnotit příslušný verdikt. Samotnou hru to sice dost zpomaluje, ovšem zároveň ji to činí o něco spravedlivější.

Kéž by šlo něco podobného zavést i do zelené hry se strachem. Představte si, že čtete výzvu z dílny Hnutí DUHA a Greenpeace a do textu na obrazovce pravidelně vyskakuje pruhovaný panáček, který upozorňuje na zavádějící formulace, věcné chyby a celkově ověřuje pravdivost obsahu proti primárním zdrojům. Nutno podotknout, že u výzvy „Čisté ovzduší bez výjimek“ by se videorozhodčí skutečně vyřádil – a to už na jednom jediném odstavci:

„V České republice žije stále téměř šedesát procent lidí v oblastech, kde jsou překračovány zákonné limity pro znečištění ovzduší. Prach v ovzduší je hlavním důvodem, proč každý rok jedenáct tisíc lidí vlivem znečištění předčasně zemře. Na znečištění ovzduší se podstatným způsobem podílejí tepelné elektrárny a teplárny spalující zejména hnědé uhlí.“

Jak asi čte tento odstavec někdo nezaujatý, kdo ho jen náhodou potká na Internetu? Většina obyvatel Česka se dusí prachem z uhelných elektráren a tepláren, a 11 000 lidí kvůli tomu dokonce předčasně zemře. Tato interpretace se nabízí, s realitou však nemá nic společného - a proto je na čase vyzkoušet videorozhodčího.

Sporná situace:

„V České republice žije stále téměř šedesát procent lidí v oblastech, kde jsou překračovány zákonné limity pro znečištění ovzduší.“

Videorozhodčí: offside

Zdrojem informace je Zpráva o životním prostředí České republiky 2016, v níž se na straně 50 píše: „Po zahrnutí přízemního ozonu bylo v roce 2016 vymezeno 42,9 % plochy ČR s přibližně 58,9 % obyvatel, na které došlo k překročení hodnoty imisního limitu u alespoň 1 nebo více znečišťujících látek.“ Výzva aktivistů však již elegantně zamlčuje, o které znečišťující látky jde a co jsou jejich dominantní zdroje.

Sporná situace:

„Prach v ovzduší je hlavním důvodem, proč každý rok jedenáct tisíc lidí vlivem znečištění předčasně zemře.“

Videorozhodčí: vyloučení na 2 minuty

Zatímco v první větě se hovořilo o „šedesáti procentech“ a obecně o „znečištění ovzduší“, hned v další větě už se hovoří pouze o „prachu“ a hrozivém množství předčasně zemřelých. Znamená to tedy, že 60 % lidí žije na území s nadlimitní koncentrací prachu, jak ostatně na sociálních sítích zcela bezostyšně prezentuje Hnutí Duha? Zpráva o životním prostředí ČR 2016 tvrdí něco jiného:

Nadlimitním koncentracím prachových částic PM10 bylo vystaveno 1,4 % území, na němž žije 7,3 % obyvatel. Meziročně došlo ke zlepšení situace.

Imisní limit pro přízemní ozon byl v roce 2016 překročen na 18,5 % území, na němž žije 3,5 % obyvatel. Oproti předchozímu roku došlo k výraznému zlepšení.

V roce 2016 byl překročen roční imisní limit pro oxid dusičitý na celkem 4 stanicích, což odpovídá mírnému meziročnímu zhoršení.

A konečně řada měst a obcí byla vyhodnocena jako území s překročeným imisním limitem pro benzo(a)pyren. Jednalo se zhruba o 25,9 % území, kde žilo 55,7 % obyvatelstva. Meziročně došlo k výraznému zhoršení situace.

Z výše uvedeného je jasné, že těch hrozivých „šedesát procent“ se vztahuje především ke koncentracím benzo(a)pyrenu, nikoliv prachu.

Pokud jde o odhadovaný počet předčasně zemřelých v důsledku znečištění, Zpráva o životním prostředí ČR 2016 hovoří o 4 300 lidech (nikoliv o 11 000) a tento počet se vztahuje ke koncentracím prachu, jejichž zdroje jsou upřesněny níže.

Sporná situace:

„Na znečištění ovzduší se podstatným způsobem podílejí tepelné elektrárny a teplárny spalující zejména hnědé uhlí.“

Videorozhodčí: vyloučení na 5 minut a do konce zápasu

Autoři výzvy nám konečně sdělili obvinění, a proto nyní nastal čas postupně vypátrat zdroje všech výše uvedených znečišťujících látek.

Dominantními zdroji prachových částic PM10 jsou lokální vytápění domácností (36,4 %), zemědělství (23,6 %) a silniční doprava (11,1 %). Na veřejnou energetiku a výrobu tepla připadá pouze 6,5 %.

Přízemní ozon vzniká z prekurzorů emitovaných dopravou a koncentrace jsou významně ovlivňovány charakterem meteorologických podmínek.

Zdroje oxidů dusíku jsou různé, imisní limit byl však v roce 2016 překročen výhradně na dopravně zatížených lokalitách v Praze a Brně.

A teď to nejdůležitější: z vytápění domácností z lokálních topenišť pocházelo v roce 2015 celkem 97,0 % všech emisí benzo(a)pyrenu.

Z výše uvedeného vyplývá, že autoři výzvy si k útoku na uhelné elektrárny a teplárny ve skutečnosti vypůjčili informace ze sektoru domácích kotlů na pevná paliva! Jde buď o naprosto tristní práci s informacemi, nebo účelovou manipulaci. Tak jako tak by to měl být pro signatáře výzvy dostatečný důvod k tomu, aby si sami pro sebe vyhodnotili, co to vlastně podepsali a proč.

Na závěr pár smířlivých slov. Býti ekologickým aktivistou je stále těžší a těžší. V době, kdy již prakticky všechna odvětví svazuje přísná ekologická legislativa, národní emise pokračují v kontinuálním poklesu a velké firmy se kvůli lepší image předhánějí v zelených opatřeních, zní skutečně poněkud nevěrohodně volání, že svět se řítí do záhuby. V době Internetu má navíc každá hra se strachem svá komunikační pro a proti. Sociální sítě a média na jednu stranu umožňují pravidelně a intenzivně strašit velké množství lidí velmi snadno a rychle. Na druhou stranu pomáhají přemýšlivým čtenářům ověřit si informace prostřednictvím primárních volně dostupných zdrojů. Jediný problém je v tom, že na pečlivou rešerši má málokdo čas. Asi budeme muset zavést toho videorozhodčího...

zpět