Ve Chvaleticích instalují největší látkové filtry v Česku pomocí největšího jeřábu

Zdroj: novinky.cz

Elektrárnu Chvaletice v těchto dnech obklopily jeřáby a stavební stroje. U jejího 3. a 4. bloku dochází k výměnné dosavadních elektrostatických odlučovačů popílku za látkové filtry z nanomateriálů, které by měly významně snížit emise prachových částic. Podle vedení elektrárny tak vznikne největší ekologizační zařízení svého druhu v Česku. Tunový plášť přenášel vzduchem největší v Česku dostupný jeřáb o nosnosti 600 tun.

Instalace látkových filtrů, které počtem 9300 kusů na jeden blok budou tvořit největší konstrukci svého druhu v České republice, je součástí modernizace elektrárny. Díky ní má elektrárna splnit nové evropské emisní limity, které začnou platit v srpnu příštího roku.

„V současné době opravujeme dva bloky a předpokládám, že první blok bude uveden do provozu někdy v druhé polovině srpna letošního roku a druhý na přelomu září a října,“ uvedl ředitel elektrárny Václav Matys. Modernizace zbývajících dvou bloků je podle něj naplánovaná na příští rok. Životnost látkových filtrů se předpokládá okolo osmi let.

Dosavadní elektrické odlučovače dosahovaly účinnosti až 99,6 procenta, s novými látkovými filtry by se pak podle něj mohla účinnost blížit téměř ke stu procentům. „V látkových filtrech budeme zachycovat řádově stovky tisíc tun tuhých znečišťujících látek nebo prachových částic obsažených ve spalinách,“ dodal Matys s tím, že dosavadní investice do filtrů přesáhla miliardu korun.

Jako obrácený vysavač

„Filtr funguje na principu obráceného vysavače. Prach ulpí na povrchu pytle. Pomocí stlačeného vzduchu pytle oklepete, prach spadne dolů do výsypky. Poté pomocí pneumatické dopravy se zachycené tuhé znečišťující látky dopravují dále a využívají se jako další vedlejší energetický produkt, například ve stavebnictví,“ popsal Matys s tím, že popílek bývá žádaným materiálem.

Používá se například jako příměs do cementových produktů. Využití však nachází i v elektrárně spolu s dalšími odpadními produkty, jako je struska či elektrosádrovec. „Když to smícháte dohromady, tak vám vznikne něco jako stabilizát, který se dále může používat například pro rekultivaci krajiny. My třeba tu za elektrárnou vracíme přírodě původní podobu, která tu byla v 60. letech minulého století, a stavíme tu krásný zelený kopec,“ dodal.

S výměnou původních elektrostatických odlučovačů a instalací látkových filtrů pomáhá také největší kolový tříhranný jeřáb v zemi. „Jedná se o stroj Demag TC 2800, který má standardně nosnost do 600 tun. Zde je namontován v konfiguraci se 108metrovým ramenem,“ uvedl vlastník Tomáš Novotný, jehož firma pomáhá filtry instalovat.

„I když díl má třeba rozměr 14 x 14 metrů, tak musí být usazen, ne na centimetr, ale řekl bych, že na milimetry přesně,“ dodal Novotný.

Výjimku přesto elektrárna potřebuje

I přes nová filtrační zařízení zůstává chvaletická elektrárna významným ekologickým znečišťovatelem. Přesto, že by nové filtry měly částečně pomoci i se snížením emisí rtuti, na emise oxidů dusíků pak podle ředitele Václava Matyse nemají vliv. Elektrárna tak už minulý rok zažádala u Krajského úřadu v Pardubicích o výjimku z nových emisních limitů.

Zatímco u rtuti žádá zvýšení limitů o téměř čtyřnásobek na 25 miligramů rtuti na metr krychlový, u oxidů dusíku žádá zvýšení ze 175 na 195 miligramů na metr krychlový, a to po dobu osmi let. „V rámci toho času budeme investovat do další a další technologie,“ dodal ředitel.

Výjimku elektrárně udělil už loni v létě pardubický krajský úřad, rozhodnutí však kvůli věcným i procesním vadám zrušilo ministerstvo životního prostředí. Kvůli námitce systémové podjatosti, kterou podaly ekologické organizace, místní spolky a některé okolní obce, ministerstvo následně předalo žádost k vyřízení Krajskému úřadu v Olomouci.

Elektrárna je od roku 2013 ve vlastnictví skupiny Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače, kdy ji odkoupila skupiny ČEZ. Původně měla elektrárna zůstat v provozu do roku 2020, nový vlastník však rozhodl o prodloužení její životnosti. Celkové investice do modernizace a prodloužení životnosti elektrárny by měly podle generálního ředitele Václava Matyse dosáhnout řádově několika miliard korun.

Elektrárna Chvaletice je jednou z nejmladších hnědouhelných elektráren v zemi. Se čtyřmi bloky činí její instalovaný výkon až 820 MW. Kromě výroby elektrické energie zajišťuje elektrárna dodávky tepla pro nedaleké Chvaletice a Trnávku.

zpět