Ekologizace
Ekologizace uhelných elektráren
Investujeme do největšího snížení emisí od 90. let
Cesta ke klimatické neutralitě bude dlouhá a Česko na ní nesmí zůstat potmě. Proto investujeme miliardy korun do klasických zdrojů. České uhelné elektrárny spolehlivě dodávaly energii do domácností a firem desítky let. Nyní budou důležitým stabilizačním prvkem při přechodu na bezemisní energetiku.
Nové
Počerady
Největší uhelná elektrárna v Česku – podíl na spotřebě
LISTOPAD 2018
Kompletní oprava největší tepelné elektrárny v ČR
Investice za miliardy korun
(jedna z největších v Ústeckém kraji)
Významné snížení emisí
Základní předpoklad pro získání času na bezpečný přechod k bezemisní energetice (například výstavbu nového jaderného zdroje)
Využití zkušeností z Chvaletic a Kladna
Plánovaná spolupráce s akademickým sektorem, unikátní možnost aplikovaného výzkumu
Návaznost na historické ekologické investice: odsíření (1994–2000), denitrifikace (2014–2015)
Ekologizační program: aplikovaný výzkum, doplňování a ladění technologií za účelem splnění evropských limitů na rtuť a oxidy dusíku
Nejmodernější zdroje v ČR
Výroba tepla pro Kladno a Zlín
Domácnosti a komunální objekty
Péče o Teplárnu Kladno a Teplárnu Zlín
Odsíření Teplárny Kladno, denitrifikace Teplárny Zlín (2019–2020)
Splnění nových evropských emisních limitů (jako jedny z mála zdrojů)
Zvýšení podílu biomasy v Teplárně Kladno: v roce 2020 vyrobeno 21 794 MWh zelené elektřiny, úspora 15 000 tun CO2
Generální oprava turbíny v Teplárně Zlín
Ekologická dodávka dálkového tepla pro domácnosti a firmy
Nové
Chvaletice
Historický vývoj emisí
významných znečišťujících látek
Snížení emisí za éry Sev.en (2013 - 2020)
Kompletní oprava klíčového zdroje východních Čech
Investice za miliardy korun
(jedna z největších v Pardubickém kraji)
Snížení emisí cca na 1/3
Technologie: denitrifikace (nízkoemisní hořáky a SNCR), největší komplex látkových filtrů v ČR (délka 8 m, 9 300 ks na jeden výrobní blok)
Ekologizační program: aplikovaný výzkum, doplňování a ladění technologií za účelem splnění evropských limitů na rtuť a oxidy dusíku
Rozptylová studie: podíl elektrárny na znečištění je již nyní minimální (2012–2016: podíl na imisích oxidů dusíku v Pardubicích maximálně 0,25 %).
Snížení prašnosti na přesypech zauhlování
Snížení hlučnosti na vývodových transformátorech (protihlukové kryty)
Nové evropské
emisní limity
Co musí velké zdroje splnit?
Roční průměrné emisní koncentrace
Emisní limity pro elektrárny a teplárny se v zemích Evropské unie pravidelně zpřísňují. Naposledy se tato změna odehrála v intervalu pouhých 5 let. Investiční cyklus v energetice však bývá běžně i delší, proto je pro všechny provozovatele velice komplikované přizpůsobit se novým pravidlům a splnit nové parametry.
Co je to emisní výjimka?
V první řadě velmi nešťastný termín. Ve skutečnosti jde totiž o ekologizační program, kterým Evropská unie poskytuje elektrárnám a teplárnám dostatek času na to, aby provedly potřebné miliardové investice do ekologizace. Tento program je podobný jako dřívější Národní přechodový plán ekologizace, který umožnil zdrojům splnit parametry v souladu se směrnicí o průmyslových emisích. Cílem těchto nástrojů tedy rozhodně není pomoci provozovatelům obcházet pravidla, ale nasměrovat je ke snížení emisí. Zejména kvůli drastickému limitu na rtuť požádalo o emisní výjimku více než 70 % všech velkých energetických zdrojů v ČR.
Příběh o rtuti
Kontinuální měření a zachytávání rtuti je pro ČR a Evropu zcela novým fenoménem, k němuž neexistují univerzálně fungující spolehlivé technologie a postupy. Řešení této otázky se tedy zejména u starších zdrojů odehrává na úrovni aplikovaného výzkumu. Situaci navíc velmi komplikuje fakt, že na rtuť byl schválen nejpřísnější možný limit, a to bez ohledu na palivo a převažující spalovací technologie. Rtuť je obecně pro všechny elektrárny a teplárny velkou výzvou.
Příběh o legislativě
Evropská komise zavedla již rok po bezpodmínečné platnosti směrnice o průmyslových emisích nové evropské emisní limity. Změna pravidel tedy padla řadě provozovatelů doprostřed investičního cyklu a vyvolala nové náročné investice, na něž se nebylo možné v předstihu připravit. Legislativa byla schválena nejtěsnější většinou (rozdílem necelého 1 % hlasů) a některé členské státy včetně Česka hlasovaly proti příslušné směrnici, protože ohrožuje jejich energetickou koncepci. Neuspěly a nařízení bylo schváleno. Na podzim roku 2017 podalo Polsko žalobu proti závěrům o nejlepších dostupných technikách. Napadlo přitom především proces přijetí prováděcího rozhodnutí a také nesprávné posouzení dopadů. V důsledku podle žaloby Evropská komise stanovila nepřiměřeně vysoké emisní standardy na základě nepřesných a nereprezentativních vzorků dat. Na začátku roku 2021 Soudní dvůr Evropské unie žalobě Polska vyhověl, a nepravomocně tak zrušil platnost nových evropských limitů pro velká spalovací zařízení. Podle rozsudku jsou nicméně účinky směrnice zachovány až do doby, než bude přijat nový prováděcí akt, což by se mělo stát nejpozději do dvanácti měsíců.
Historie a kontext
Zatímco ještě před 30 lety byly elektrárny a teplárny suverénně největšími znečišťovateli českého ovzduší, po velké ekologizaci v 90. letech se jejich podíl dramaticky snížil a po dalších mnohamiliardových investicích v novém miléniu již mezi největší problémy životního prostředí nepatří. Dobře je to vidět na příkladu jemných prachových částic, které dle oficiálních dat způsobují nejčastější příčinu smogu a překročení imisních limitů. Dle oficiálních údajů Českého hydrometeorologického ústavu vyprodukuje veřejná energetika a výroba tepla pouze 3,7 % těchto znečišťujících látek. Dominantní zdroje reprezentují lokální topeniště v domácnostech (73,9 %).
