Na pardubicku se výrazně zlepší ovzduší
MENU

O elektřině a lidech

Zavolej do Lipska, zas nám zdražili elektřinu!

18. 03. 2019

main
Zobrazit galerii

Až vám přijde vyúčtování za elektřinu, asi se budete divit. Když se pak budete ptát, proč platíte o pár tisícovek navíc, dozvíte se, že za to nemůže nárůst výrobních nákladů, ale burza v Lipsku. A to je asi stejně blízko k pravdě jako to, že rozvod nezpůsobují hádky a nevěra, ale soudce, který vede rozvodové řízení.

Pokud chceme rozplést klubko složitých ekonomických vztahů a zákonitostí, asi nám nezbyde nic jiného, než začít právě na oné burze v Lipsku. Jak to tam funguje? Jednoduše. Obchodníci se ráno vzbudí, vstoupí do burzovního sálu, spiklenecky na sebe mrknou a řeknou si „dneska to těm kaštanům konečně pořádně zdražíme!“ V českých médiích pak vyjde už jen suchá zpráva o tom, že na burze zdražili a že se s tím nedá nic dělat. Tečka.

Realita je pochopitelně daleko složitější a zasahuje na míle daleko mimo zdi lipského burzovního paláce. Cenu elektřiny na burze ovlivňuje řada faktorů, dominantně se ovšem uplatňuje princip „merit order“, tedy řazení zdrojů podle výrobních nákladů. Jde o způsob určení ceny, který byl zaveden za účelem silné podpory rozvoje obnovitelných zdrojů.

OZE mají v rámci tohoto systému zaručenou výkupní cenu a na trh vstupují prioritně a za nulovou cenu. Další zdroje se pak řadí podle provozních nákladů – nejprve jaderné, pak uhelné a úplně nakonec plynové elektrárny. I v rámci každé této kategorie se přitom postupuje od zdrojů s nejlevnějším provozem ke zdrojům s tím nejdražším.

Protože elektřinu zatím neumíme skladovat ve velkém a za rozumných ekonomických podmínek, na burze se prodá vždy jen tolik elektřiny, kolik uspokojí aktuální poptávku a spotřebu. Důležité je, že cena elektřiny v danou chvíli se stanovuje podle výrobní ceny toho nejdražšího zdroje, který se ještě uplatní.

Když hodně fouká vítr a svítí slunce, trh ovládnou OZE a cena může být nulová, nebo dokonce i záporná. Nenechme se zmást tímto paradoxem. Jde o uměle vyvolanou a dotacemi pokřivenou situaci, která absolutně nesouvisí se skutečnými náklady na výrobu elektřiny a cenami pro koncové zákazníky. Ve skutečnosti právě za tento paradox každoročně platíme desítky miliard korun.

Čím méně fouká a svítí, tím více se do hry zapojují ostatní zdroje – postupně jaderné elektrárny, následně uhelné a úplně nakonec plynové. Cena silové elektřiny logicky roste a vrcholu dosáhne za situace, kdy je bezvětří a zataženo a plynové elektrárny jedou na plný výkon.

Tahle cenová jízda na horské dráze může být pochopitelně spotřebiteli úplně ukradená. On má přeci smlouvu se svým dodavatelem a v ní se nic o větru ani slunci nepíše. Problém nastane až ve chvíli, kdy se silová elektřina dlouhodobě pohybuje vysoko a prodejcům se přestane vyplácet prodávat za stávající ceny. Stane se to, co se stát musí: prodejci promítnou situaci do cen pro koncové zákazníky.

A přesně toho jsme nyní svědky nejen v ČR, ale po celé Evropě. Ekonomikám se daří, proto rostou ceny základních vstupů pro výrobu elektřiny – mimo jiné plynu a uhlí. Za hlavní příčinu zdražení elektřiny však ekonomové považují jednoznačně zdražení emisních povolenek, tedy jakýchsi „odpustků“, které si výrobci musí nakoupit za vypuštění emisí. Za poslední rok cena emisních povolenek vyskočila z 5 na 20 eur, tedy čtyřnásobně!

Z trochu magického prostředí lipské burzy jsme se tak rázem dostali k jádru věci a poměrně jednoduché logice: když výrobcům vzrostou náklady (ať už kvůli zdražení vstupních surovin nebo růstu administrativních poplatků), vždy se to nějak projeví i v cenách pro koncové zákazníky. Pravda, možná ne hned, ale jednou ano.

Když vás na sociálních sítích praští do očí kampaň proti zlému uhlobaronovi, který odmítá investovat do lepších filtrů a kvůli kterému dosud někde u Chvaletic nerozkvetly fialky či co, těžko budete kauzu rozporovat a rovnou se přidáte na stranu těch hodných. Dáte lajk aktivistům a možná to i peprně okomentujete a nasdílíte. Je to miliardář, tak ať tu rekonstrukci pořádně zaplatí – ať to stojí, co to stojí! Že bude výsledek spíše symbolický? To nevadí, přece na nás nebude šetřit!

A tuto kampaň pak budete přinejmenším intelektuálně podporovat až do chvíle, než zjistíte, že se na celé té legraci sám finančně podílíte. To se ale nikdy nedozvíte, protože jakékoliv zdražení elektřiny se vždy svede na burzu v Lipsku.

zpět
Další zápisky v blogu
main

Start ze tmy jako plán, o kterém doufáme, že zůstane na papíře

21. 05. 2019

Blackout. To slovo je strašákem pro celou společnost, která je čím dál tím závislejší na elektrické energii. Energetici jsou naštěstí dobře připraveni i na katastrofické scénáře. Ale mnohdy ani ta sebelepší příprava nestačí na to, co si bezbřehou fantazií naplněný zlomyslný osud vymyslí…

main

Blackout jako Damoklův meč 21. století

08. 04. 2019

Rozsáhlý výpadek elektřiny není jen pojem z říše katastrofických filmů, ale také stále reálnější scénář, který se už v tomto tisíciletí natvrdo odehrál například v Indii, Turecku, USA, Kanadě, Itálii nebo Německu. I my jsme mu již byli hodně blízko, a to dokonce dvakrát.

main

Zelené lži pana Duhy

26. 03. 2019

Programový ředitel Hnutí Duha pan Koželouh publikoval článek s názvem Uhelné tarify ministryně obchodu (MF DNES 15. 3.). Splácal zde dohromady ceny za data mobilních operátorů s poplatky za těžbu uhlí. A přidal navíc několik nepravd.