MENU

O elektřině a lidech

O „nepotřebné“ elektřině z Chvaletic, díl II.

20. 01. 2017

main
Zobrazit galerii

Přestože je elektřina i ve 21. století tak trochu tajemná věc, fyzikální zákony ji profilují celkem neúprosně. Když doma zapojíte do zásuvky spotřebič s příliš vysokým příkonem, vyhodíte pojistky. Důvod je prostý. V danou chvíli na daném místě nebylo k dispozici přesně tolik elektřiny, kolik bylo potřeba. A stejně funguje i domácnost zvaná Česká republika.

Jen ten jistič je trochu větší – stejně jako hrozící průšvih. Říká se mu blackout.

Elektrárna Chvaletice vyrobila v roce 2015 dohromady 3 526 657 megawatthodin elektřiny. Zanedbáme-li přenosové ztráty, můžeme si být naprosto jisti tím, že ani jediná megawatthodina nebyla vyrobena zbytečně a někdo ji někde spotřeboval. Kdo konkrétně, kde a na co, to nevíme. Protože elektřina teče cestou nejmenšího odporu, je takřka nemožné zjistit, zda elektřinu z Chvaletic včera využil student Univerzity Karlovy na nabití telefonu, dělník v Mladé Boleslavi na montáž škodovky nebo člen hnutí Greenpeace na zveřejnění komentáře na Facebooku.

Mimochodem z výše uvedeného je patrné, že 100% zelená elektřina zatím zůstává jen líbivým marketingovým heslem, které s realitou nemá příliš společného. Přesnější by bylo hovořit o 100% nakoupené zelené elektřině. Pokud by to totiž autoři mysleli vážně, museli by za nepříznivého počasí na rozsáhlejším území logicky omezovat provoz. V Nizozemsku by tak například železničáři byli nuceni vyměnit jízdní řády za předpověď počasí.

Z fyzikálních zákonů dále vyplývá, že přeshraniční toky elektřiny jsou něco zcela přirozeného – tím spíš v rámci sjednocené Evropy, kde je tento trh propojen stejně jako všechny ostatní. ČR dlouhodobě vyrábí víc elektřiny, než sama spotřebuje. Kritizovat tuto skutečnost ovšem dává asi stejný smysl jako rozčilovat se nad tím, že Ústecký kraj dělá to samé, a to dokonce v několikanásobném poměru.

Určitě je na místě položit si otázku, zda není vhodnější vyvážet do zahraničí raději zboží s vyšší přidanou hodnotou. To už však zcela opouštíme debatu o životním prostředí. Výroba daného zboží na našem území totiž může reprezentovat daleko významnější ekologickou zátěž než výroba elektřiny. Navíc ani čistě ekonomický pohled rozhodně neobstojí. Daleko větším problémem by bylo dovážet něco, co si umíme doma vyrobit sami.

Je to paradox, ale právě kvůli rozvoji obnovitelných zdrojů energie nabývají stále více na důležitosti stabilní zdroje, tedy i uhelné elektrárny, které vykrývají výkyvy v přenosové síti. Platit to bude přinejmenším do doby, než si někdo odnese Nobelovu cenu za revoluční baterii, která umí za rozumných podmínek skladovat velké množství energie.

Sluší se ještě doplnit, že využitelnost obnovitelných zdrojů nelimituje pouze dostatečná kapacita záložních zdrojů. Málokdo ví, že některé točivé stroje s vysokým příkonem by na zelenou energii dokonce ani nenaskočily, protože by neustály tzv. proudový ráz.

Ještě na začátku 20. století byla elektřina poměrně vzácným zbožím. Naši pradědečkové a prababičky si četli pod petrolejkami a elektřinu využívali spíše příležitostně, na místech, kde byla k dispozici. Dnes mají aktivisté pravdu v tom, že Elektřinu z Chvaletic a ostatních stabilních zdrojů skutečně nutně nepotřebujeme. Pokud tím „my“ mají na mysli skupinu lidí, kteří jsou ochotni vrátit se do role příležitostných uživatelů elektřiny i na začátku 21. století.

zpět
Další zápisky v blogu
main

Jak moc je náš zemní plyn ruský? Tak moc, že už to ani víc nejde!

23. 01. 2019

Energetika je zákeřná a zároveň půvabná tím, že nemá jednoduché odpovědi. I odborník by měl problém stručně a jednoduše vysvětlit, jak se zajišťuje stabilita sítě, kudy teče elektřina od výrobců nebo proč jsme si vymysleli generaci jaderných elektráren, kterou neumíme postavit. To jsou ovšem poměrně složitá témata. Zato otázka „Odkud máme plyn?“ zní poměrně triviálně.
celý článek

main

Europoslanci budou mít v zimě zmačkané košile, v Belgii nepůjdou žehličky

20. 12. 2018

Jaká bude letošní zima? To s jistotou neví nikdo. Loni Evropu neočekávaně sevřel mrazivý krunýř, letos se předpovídá zima teplotně mírná, ale s velkými srážkami a silným větrem. Jaká bude letošní zima z pohledu energetiky, je však jasné – bude závislá na stabilních zdrojích.

main

Odmítat fosilní paliva je snazší než rozloučit se s moderním způsobem života

15. 10. 2018

Změny klimatu letos udeřily s nebývalou silou. Člověk ani nemusí být klimatolog, obyvatel Karolíny či zemědělec, aby to uznal. Fosilní průmysl tak opět stanul před pomyslným soudem a musel si připadat trochu jako destilérka obžalovaná notorickými alkoholiky. Současně totiž nerušeně pokračoval rozvoj moderního způsobu života, který zcela neomylně vede ke zvyšování spotřeby elektřiny. Té fosilní.