MENU

O elektřině a lidech

O „nepotřebné“ elektřině z Chvaletic, díl II.

20. 01. 2017

main
Zobrazit galerii

Přestože je elektřina i ve 21. století tak trochu tajemná věc, fyzikální zákony ji profilují celkem neúprosně. Když doma zapojíte do zásuvky spotřebič s příliš vysokým příkonem, vyhodíte pojistky. Důvod je prostý. V danou chvíli na daném místě nebylo k dispozici přesně tolik elektřiny, kolik bylo potřeba. A stejně funguje i domácnost zvaná Česká republika.

Jen ten jistič je trochu větší – stejně jako hrozící průšvih. Říká se mu blackout.

Elektrárna Chvaletice vyrobila v roce 2015 dohromady 3 526 657 megawatthodin elektřiny. Zanedbáme-li přenosové ztráty, můžeme si být naprosto jisti tím, že ani jediná megawatthodina nebyla vyrobena zbytečně a někdo ji někde spotřeboval. Kdo konkrétně, kde a na co, to nevíme. Protože elektřina teče cestou nejmenšího odporu, je takřka nemožné zjistit, zda elektřinu z Chvaletic včera využil student Univerzity Karlovy na nabití telefonu, dělník v Mladé Boleslavi na montáž škodovky nebo člen hnutí Greenpeace na zveřejnění komentáře na Facebooku.

Mimochodem z výše uvedeného je patrné, že 100% zelená elektřina zatím zůstává jen líbivým marketingovým heslem, které s realitou nemá příliš společného. Přesnější by bylo hovořit o 100% nakoupené zelené elektřině. Pokud by to totiž autoři mysleli vážně, museli by za nepříznivého počasí na rozsáhlejším území logicky omezovat provoz. V Nizozemsku by tak například železničáři byli nuceni vyměnit jízdní řády za předpověď počasí.

Z fyzikálních zákonů dále vyplývá, že přeshraniční toky elektřiny jsou něco zcela přirozeného – tím spíš v rámci sjednocené Evropy, kde je tento trh propojen stejně jako všechny ostatní. ČR dlouhodobě vyrábí víc elektřiny, než sama spotřebuje. Kritizovat tuto skutečnost ovšem dává asi stejný smysl jako rozčilovat se nad tím, že Ústecký kraj dělá to samé, a to dokonce v několikanásobném poměru.

Určitě je na místě položit si otázku, zda není vhodnější vyvážet do zahraničí raději zboží s vyšší přidanou hodnotou. To už však zcela opouštíme debatu o životním prostředí. Výroba daného zboží na našem území totiž může reprezentovat daleko významnější ekologickou zátěž než výroba elektřiny. Navíc ani čistě ekonomický pohled rozhodně neobstojí. Daleko větším problémem by bylo dovážet něco, co si umíme doma vyrobit sami.

Je to paradox, ale právě kvůli rozvoji obnovitelných zdrojů energie nabývají stále více na důležitosti stabilní zdroje, tedy i uhelné elektrárny, které vykrývají výkyvy v přenosové síti. Platit to bude přinejmenším do doby, než si někdo odnese Nobelovu cenu za revoluční baterii, která umí za rozumných podmínek skladovat velké množství energie.

Sluší se ještě doplnit, že využitelnost obnovitelných zdrojů nelimituje pouze dostatečná kapacita záložních zdrojů. Málokdo ví, že některé točivé stroje s vysokým příkonem by na zelenou energii dokonce ani nenaskočily, protože by neustály tzv. proudový ráz.

Ještě na začátku 20. století byla elektřina poměrně vzácným zbožím. Naši pradědečkové a prababičky si četli pod petrolejkami a elektřinu využívali spíše příležitostně, na místech, kde byla k dispozici. Dnes mají aktivisté pravdu v tom, že Elektřinu z Chvaletic a ostatních stabilních zdrojů skutečně nutně nepotřebujeme. Pokud tím „my“ mají na mysli skupinu lidí, kteří jsou ochotni vrátit se do role příležitostných uživatelů elektřiny i na začátku 21. století.

zpět
Další zápisky v blogu
main

Průvodce o setkání s aktivisty během dne otevřených dveří

28. 06. 2018

V sobotu 9. června 2018 uspořádala naše elektrárna den otevřených dveří pro širokou veřejnost. Jako bývalý zaměstnanec jsem se ujal role průvodce. Při této příležitosti bych se s vámi rád podělil o jednu zvláštní epizodu z tohoto jinak velmi příjemného dne.

main

Dejte mi papír, já ho podepíšu!

06. 06. 2018

Petice, výzvy, otevřené dopisy, manifesty, deklarace. Všechny tyto dnes již standardní nástroje aktivistické PR komunikace mají dvě dokonalé vlastnosti. Dají se podepsat a za jejich obsah nenesou odpovědnost autoři ani signatáři. V důsledku se v Česku pomalu rodí nové povolání: profesionální podepisovač.

main

Zelená hra se strachem? Zaveďme videorozhodčího!

13. 03. 2018

„Pravda je, že řada ekologických otázek, za něž jsme minulých deset let bojovali, je prakticky vyřešena. Naše strategie však bez ohledu na to i nadále vychází z předpokladu, že ‚všechno jde k čertu‘.“ Citaci norské pobočky Greenpeace bude 19. března přesně 20 let. A čeští aktivisté slaví toto výročí stylově – dezinformační kampaní.