MENU

O elektřině a lidech

Jak ví elektrárna, že jste doma zapnuli sporák?

08. 01. 2018

main
Zobrazit galerii

Když potřebujete čtvrtku másla, skočíte do obchodu a koupíte si ji. Obchodníkovy zásoby se ztenčí právě o jedno máslo a vaše úspory asi o 50 korun (při troše štěstí). Když potřebujete elektřinu, je to ještě jednodušší, ale o to podivnější. Vždy na vás poslušně čeká v zásuvce, a když si ji odeberete, nějakým zázrakem nikomu nechybí.

Elektřina je zvláštní zboží. Nedá se rozumně skladovat ve velkém ani řízeně přepravovat, takže si vlastně dost často dělá, co chce. Přitom ale musí pořád v celé síti platit jednoduchá rovnice: množství energie dodané = množství energie odebrané + ztráty. Porušení rovnováhy může mít v oblasti energetiky trochu horší následky než v případě jiných komodit. Zatímco nedostatek másla vyšponuje ceny a prodlouží fronty v supermarketech, nedostatek (a dokonce i přebytek) energie může vést až k blackoutu.

Dopouští se tedy kuchařka v Dolní Lhotě protistátního činu, když z ničeho nic zapne 4 plotýnky sporáku o celkovém příkonu 8 kW? A pokud její manžel nepracuje v elektrárně, jak se ta elektrárna dozví, že má do Dolní Lhoty poslat trochu víc elektřiny? A co když se nad Dolní Lhotou najednou zatáhne a výkon solárních panelů na střechách klesne na nulu?

Jednoduchá odpověď zní, že kuchařka může dál legálně vařit, fotovoltaika odpočívat a elektrárně je to úplně jedno, protože rovnováhu v síti pohlídá státní společnost ČEPS. Většinu účastníků trhu však tvoří soukromé společnosti. Výrobci, obchodníci i distributoři již z podstaty usilují o maximalizaci zisku a spotřebitelé včetně naší dolnolhotské kuchařky zcela nezodpovědně zapínají sporáky, kdy se jim zachce.

V první fázi organizuje trh s elektřinou čistá ekonomie. Základním předpokladem pro to, aby měla nabídka vůbec šanci potkat se poptávkou, je tržní prostředí, jehož součástí je i klasická burza. Každý den v poledne probíhá na spotovém trhu aukce, na níž se obchoduje s elektřinou, která půjde „do akce“ další den. Výrobci se pochlubí, kolik energie mají v plánu vyrobit, provozovatelé slunečních a větrných elektráren se moudře zahledí na předpověď počasí a obchodníci na základě modelů spotřebitelského chování odhadnou spotřebu svých zákazníků. Z toho vyplyne cena a objem po jednotlivých hodinách.

Jenomže pak přijde nový den a všechno je úplně jinak. Slunce i vítr si v rozporu s predikcemi vezmou dovolenou a zapnutých sporáků je v daném okamžiku jako na potvoru dvakrát tolik než obvykle. V rámci dne je ještě možné vyrovnávat výkyvy vnitrodenním obchodováním, v rámci konkrétní hodiny už se však dostává ke slovu magie s názvem regulační energie.

Na Bohdalci sedí operátor a díky tzv. rezervnímu výkonu vyrovnává aktuální výkonové saldo v řádu minut, takže základní rovnice v síti stále platí. Onen rezervní výkon ČEPS nakupuje dopředu u vybraných stabilních a dobře regulovatelných zdrojů, které jsou certifikované a technicky způsobilé pro tuto důležitou podpůrnou službu. Z některých elektráren vedou dokonce přímo na Bohdalec optické kabely, takže operátor může skutečně šlapat na plyn či na brzdu podle potřeby v reálném čase. Pro regulační služby elektrárna běžně vyčlení vybrané výrobní bloky, čímž se nad nimi vzdává vlády a řízení dočasně předává do rukou operátora ČEPSu.

Rezervní výkon je dimenzován tak, aby se počítalo s výpadkem největšího prvku soustavy. Tím je v současnosti jeden výrobní blok Elektrárny Temelín o výkonu 1000 MW. Na sekundární regulaci a běžné výkyvy však za normálních okolností stačí okolo 300 MW. Kromě výkonu operátor musí hlídat řadu dalších parametrů, například frekvenci, která má tendenci kolísat v závislosti na zatížení sítě. ČEPS tedy zjednodušeně řečeno garantuje nejen správné množství elektřiny v síti, ale také dostatečnou kvalitu.

Nekonečné diskuze o tom, jestli potřebujeme nebo nepotřebujeme rekonstruované uhelné elektrárny, se často omezují na příliš jednoduché počty. I laik si samozřejmě dovede spočítat, že čistě z hlediska výrobní bilance některé zdroje v určitou dobu nejsou potřeba. Úplně se ale zapomíná na to, že přenosovou soustavu čím dál víc rozkolísanou obnovitelnými zdroji a přeshraničními přetoky musí něco držet pohromadě. A v případě Česka jsou to právě uhelné elektrárny, které jako stabilní a dobře regulovatelné zdroje drží prakticky veškerý regulační výkon. Dokud za ně nenajdeme rovnocennou a ekonomicky snesitelnou náhradu, je diskuze o rychlém odchodu od uhlí bezpředmětná.

zpět
Další zápisky v blogu
main

Průvodce o setkání s aktivisty během dne otevřených dveří

28. 06. 2018

V sobotu 9. června 2018 uspořádala naše elektrárna den otevřených dveří pro širokou veřejnost. Jako bývalý zaměstnanec jsem se ujal role průvodce. Při této příležitosti bych se s vámi rád podělil o jednu zvláštní epizodu z tohoto jinak velmi příjemného dne.

main

Dejte mi papír, já ho podepíšu!

06. 06. 2018

Petice, výzvy, otevřené dopisy, manifesty, deklarace. Všechny tyto dnes již standardní nástroje aktivistické PR komunikace mají dvě dokonalé vlastnosti. Dají se podepsat a za jejich obsah nenesou odpovědnost autoři ani signatáři. V důsledku se v Česku pomalu rodí nové povolání: profesionální podepisovač.

main

Zelená hra se strachem? Zaveďme videorozhodčího!

13. 03. 2018

„Pravda je, že řada ekologických otázek, za něž jsme minulých deset let bojovali, je prakticky vyřešena. Naše strategie však bez ohledu na to i nadále vychází z předpokladu, že ‚všechno jde k čertu‘.“ Citaci norské pobočky Greenpeace bude 19. března přesně 20 let. A čeští aktivisté slaví toto výročí stylově – dezinformační kampaní.