MENU

O elektřině a lidech

Jak se počítají mrtvoly, díl první

05. 04. 2017

main
Zobrazit galerii

Když chce někdo lobbovat za uzavření Elektrárny Chvaletice, fakt se mu nehodí do krámu to, že Pardubický kraj má jedno z nejčistších ovzduší v ČR. Místo hledání neexistujícího znečištění proto začne mávat vědeckou studií a počítat mrtvoly. Není ale na poplašných zprávách přeci jen něco pravdy? A dá se vůbec odhadnout dopad elektrárny na zdravotní stav obyvatel?

Na komíně Elektrárny Chvaletice sedí odstřelovač, který každý rok oddělá asi 80 lidí. Takovou představu se snaží aktivisté vnutit veřejnosti již téměř rok. Odkazují přitom na studii vědců z univerzity ve Stuttgartu.

Že studie vznikla přímo na objednávku organizace Greenpeace a na základě jejích údajů, to už se nepochlubí. Že se počet předčasných úmrtí ve skutečnosti vztahuje na evropskou populaci a nejen na Českou republiku, to se většinou taky nedozvíme, protože by to nevyznělo tak dramaticky. Že vstupní parametry studie tvoří produkce emisí jemných prachových částic PM2,5, jejichž dominantními zdroji jsou v ČR lokální topeniště, to možná netuší ani samotní aktivisté. Úplně nejhorší však je, že těch 80 mrtvých ročně prezentují jako reálný stav. Chybí snad už jen kříže a úmrtní listy. Co by tomu asi řekli autoři studie, kteří hovoří o svých výpočtech výhradně jako o odhadech?

Nicméně zbavme se výše uvedených omezení a zkusme se k problému postavit jako chlap..., totiž jako elektrárna. Zapomeňme na oficiální zprávy Ministerstva životního prostředí, z nichž jednoznačně vyplývá, že dominantním zdrojem znečištění v Pardubickém kraji jsou kotle na tuhá paliva v domácnostech. Hoďme za hlavu i imisní monitoring Českého hydrometeorologického ústavu, podle nějž je v okolí Chvaletic srovnatelný vzduch jako u jihočeského Tábora či středočeské Unhoště a daleko lepší než třeba v Praze.

Cožpak o to, vědci ze Stuttgartu skutečně cosi spočítali. V důsledku znečištění z Elektrárny Chvaletice prý dochází v evropské populaci každoročně ke ztrátě 862 let života. Jak ale s touto informací naložit? Znamená to, že kvůli 7EC umře každý Evropan přibližně o 37 vteřin dříve? Nebo že každý Středoevropan ztratí téměř 3 minuty života? Nebo že je život každého obyvatele ČR asi o tři čtvrtě hodiny kratší? Slabota. Proto aktivisté raději pravili, že ztráta 862 let života přibližně odpovídá 80 předčasným úmrtím. A na tomto jediném číslu založili celou kampaň.

Tak začala hra se strachem, v níž je zjevně dovoleno úplně všechno. Co naplat, že původní výpočty vědců ze Stuttgartu se vztahují na evropskou populaci? V regionální kampani je nutné vystrašit především regionální obyvatelstvo, a proto v přívalu emocí připadá těch 80 křížků tu na Českou republiku, tu na Pardubický kraj, dle potřeby. Vyzbrojeni mantrou o 80 nebožtících aktivisté hrdinně zdolávají komíny, chrlí tiskové zprávy, bijí na poplach na sociálních sítích, zoufale shánějí příznivce v ulicích Pardubic a válejí se před krajským úřadem.

Připusťme nyní, že na pověsti o vraždící elektrárně skutečně něco je a že těch 80 obětí přeci jen připadá primárně na okolní oblast. Pokud by tomu tak skutečně bylo, pravděpodobně by se to muselo projevit ve zvýšené úmrtnosti obyvatel v Pardubickém kraji. Pohled do databáze Českého statistického úřadu však nic takového nenaznačuje. V roce 2014 zemřelo v Pardubickém kraji 5 123 lidí, což odpovídá 992 zemřelým na 100 000 obyvatel. Vyšší poměrnou úmrtnost mělo hned osm dalších krajů včetně Zlínského (1045), Olomouckého (1016) a například i Jihočeského (1009).

Šťoura by namítl, že příčiny úmrtí mohou být různé – a měl by pravdu. I když se však zaměříme pouze na úmrtí v důsledku nemocí dýchací soustavy, Pardubický kraj se nevyznačuje ničím extra: 327 zemřelých, což odpovídá 63 úmrtím na 100 000 obyvatel. Asi nikoho nepřekvapí, že hůře je na tom v tomto ohledu Moravskoslezský kraj (73), který má reálně dlouhodobé problémy se znečištěným ovzduším. Trochu zarážející je však prvenství Jihočeského kraje (80), který je považován za nejčistší v ČR. Naopak Ústecký kraj (60) se v tomto ohledu pohybuje těsně pod celonárodním průměrem.

Pokud tedy Elektrárna Chvaletice má nějaký zásadní dopad na obyvatele Pardubického kraje, na hřbitovech jej nenajdeme. Podívejme se tedy do nemocnic. Mezi obvyklé ukazatele stavu životního prostředí patří onemocnění dýchací soustavy. Že by se to v regionu jen hemžilo alergiky a astmatiky? Kdepak. Podle Zprávy o zdraví obyvatel České republiky měl Pardubický kraj společně se Zlínským krajem v roce 2014 nejméně dětí s projevy alergie a podle Zdravotnických ročenek krajů ČR bylo v Pardubickém kraji v roce 2013 pouze 2238 pacientů s astmatem na 100 000 obyvatel, což je 4. nejnižší číslo v republikovém srovnání. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR je na tom Pardubický kraj velmi dobře i v oblasti zhoubných novotvarů průdušnic, průdušek a plic. Na 100 000 obyvatel připadá pouze 141 nemocných, méně už mají pouze 3 kraje. V žebříčku naděje dožití spadá Pardubický kraj k průměru ČR.

Obyvatelé Chvaletic, Přelouče i Pardubic tedy mohou mít klidný spánek – Elektrárna Chvaletice jim zjevně neubližuje více než ostatním občanům ČR, případně Evropanům. Vysvětlení je prosté. Znečištění, o kterém aktivisté tak rádi hovoří, se díky chladicím věžím a rozptylu roznese do značných vzdáleností od zdroje a ve vzduchu se naředí na koncentrace, které již nepředstavují rizika pro zdraví obyvatel. Což je cena za dlouhodobě stabilní dodávky elektřiny do domácností i do nemocnic. Jistě, podíl 7EC na produkci prachových částic by mohl být nižší. A taky výrazně bude – díky právě probíhající modernizaci. Je smutné, že právě proti této investici aktivisté bojují.

zpět
Další zápisky v blogu
main

Průvodce o setkání s aktivisty během dne otevřených dveří

28. 06. 2018

V sobotu 9. června 2018 uspořádala naše elektrárna den otevřených dveří pro širokou veřejnost. Jako bývalý zaměstnanec jsem se ujal role průvodce. Při této příležitosti bych se s vámi rád podělil o jednu zvláštní epizodu z tohoto jinak velmi příjemného dne.

main

Dejte mi papír, já ho podepíšu!

06. 06. 2018

Petice, výzvy, otevřené dopisy, manifesty, deklarace. Všechny tyto dnes již standardní nástroje aktivistické PR komunikace mají dvě dokonalé vlastnosti. Dají se podepsat a za jejich obsah nenesou odpovědnost autoři ani signatáři. V důsledku se v Česku pomalu rodí nové povolání: profesionální podepisovač.

main

Zelená hra se strachem? Zaveďme videorozhodčího!

13. 03. 2018

„Pravda je, že řada ekologických otázek, za něž jsme minulých deset let bojovali, je prakticky vyřešena. Naše strategie však bez ohledu na to i nadále vychází z předpokladu, že ‚všechno jde k čertu‘.“ Citaci norské pobočky Greenpeace bude 19. března přesně 20 let. A čeští aktivisté slaví toto výročí stylově – dezinformační kampaní.